Druhou letošní Nobelovu cenu získali fyzikové Alain Aspect, John Clauser a Anton Zeilinger, kteří podle Nobelova výboru položili základy nové éry kvantových technologií. Hlavní zjištění, za něž byli vědci oceněni, se týká částic v takzvaně propleteném či provázeném stavu. „To, co se děje jedné z propletených částic, determinuje, co se stane té druhé, a to i když jsou daleko od sebe,“ přibližuje podstatu kvantově provázaných částic Nobelův výbor na oficiálním webu.
Něco takového mimo rámec kvantového světa (tedy mikrosvěta) ale nedává smysl. Vědce proto dlouho trápila otázka, čím je korelace mezi propletenými částicemi způsobena.
Více na ... .
Fyzici posledních šedesát let mají za to, že interakce veškerých částic a předmětů se dá popsat pomocí pouhých čtyř základních sil: gravitace, elektromagnetismu a silné a slabé jaderné síly. Nová pozorování vědců z americké laboratoře Fermilab ale naznačují, že by mohla existovat i další, dosud neznámá pátá síla. Při zkoumání vlastností mionů, částic menších než atom, kterým se přezdívá také „tlusté elektrony“, si všimli, že jejich interakce neodpovídá našim současným znalostem.
Více na ... .
Vědci, kteří zkoumají částice v projektu CERN, odhalili problém v teorii, která popisuje a vysvětluje základní stavební kameny vesmíru a síly, jimiž se vesmír řídí. Možná tím narazili na zcela neznámou částici nebo dokonce energii. Teorií o fungování vesmíru je celá řada. V současné době je nejrozšířenější takzvaný Standardní model. Řada fyziků se ale domnívá, že tato představa o fungování vesmíru je jen částečným poznáním sil, které řídí vesmír, a že bude sloužit jen jako odraz pro ještě hlubší pochopení kosmu.
Více na ... .
text
text
text
